Co s tou maturitou z Matematiky? Zveřejněno: 25.03.2020 11:45:06

HAZARDOVÁNÍ SE ŽIVOTY MLADÝCH LIDÍ

Ing. Radko Sáblík, ředitel Smíchovské střední průmyslové školy, člen expertní skupiny pro tvorbu Strategie 2030+

Sáblík - prezentace

Na úvod se patří říci, že patřím k zastáncům povinného ověřování znalostí a dovedností z přírodovědné gramotnosti, ale vždy jedním dechem říkám, že toto ověřování nemůže mít podobu současné maturitní zkoušky z matematiky.

Matematika má pokládat a rozvíjet základy logického myšlení, a toto patří k triviálním znalostem a zdůrazňuji dovednostem, jimiž by měl disponovat každý jedinec. A právě zde jde dle mého o velkou mýlku většiny z těch, kteří podporují zavedení povinné maturity z matematiky, neboť současný způsob výuky matematiky a jejího ověřování k tomuto cíli nevede. Studentům je předkládáno velké množství učiva, které není dostatečně procvičované, studenty pochopené a není též dostatečně aplikováno na skutečné případy ze života, které musí každodenně řešit každý občan.

O povinné maturitní zkoušce se mluví již mnoho let, ale za celou tu dobu nedošlo ke změně obsahu a formy výuky, aby bylo podporováno rozvíjení zmíněné logiky. Stále převažuje výuka stylem, kdy se student učí postupy, jak vyřešit konkrétní zadání, aniž by rozuměl, proč se tak děje. Potlačuje se tím kreativita studenta a cílené hledání řešení, což je právě na tomto předmětu to nejpodstatnější a zároveň nejkrásnější. Tím se u studentů zvyšuje odpor k tomuto předmětu a to je odvádí od následného samostudia a rozvíjení dovedností, které by v budoucnu mohli a potřebovali použít ve svém praktickém životě.

Jsem přesvědčený, že dokud nedojde ke změně obsahu a formy výuky matematiky směrem k potřebám profesního, občanského a osobního života, tak je nesprávné konat povinnou maturitní zkoušku z matematiky.

Také vyjmutí některých oborů vzdělávání z této povinnosti je nesystémové, copak snad absolventi zdravotnických, uměleckých či sociálních oborů nepotřebují logické myšlení ke svému každodennímu životu? Jak tomuto rozumět? Jde snad o občany druhé kategorie?

Pokud bych osobně zvedl ruku pro povinnou maturitní zkoušku z přírodovědné gramotnosti, postavené na zmíněných základech využívání logického myšlení a opravdu jen základních přírodovědných zákonů, jejich pochopení a dovedností je aplikovat, napřed bych musel být přesvědčen, že došlo ke změně ověřování znalostí a dovedností a také ke změně obsahu a formy výuky. Abychom tohoto potřebného stavu obecně dosáhli, neboť se týká všech předmětů, musíme napřed změnit myšlení všech aktérů ve vzdělávacím systému, tedy ředitelů, učitelů, studentů i jejich rodičů, v tomto konkrétním případě pak především učitelů matematiky. Pokud nejsme schopni těchto změn dosáhnout, což bohužel zatím nejsme, nemáme morální právo experimentovat se životy mladých lidí. Ty navíc zákonem posvěcenou povinnou maturitní zkouškou matematiku lépe nenaučíme, pouze většinu donutíme se nabiflovat krátkodobě postupy řešení, kterým nerozumí a které pak rychle zapomenou. Trvale v nich naopak zůstane jen pachuť a celoživotní nenávist vůči matematice.

Mnozí si možná plně neuvědomují, že kompetence (gramotnost) se sestává ze znalostí, dovedností a postojů (hodnot). Současná výuka nejen matematiky preferuje znalosti, daleko méně se věnuje dovednostem, tedy umění bohužel často jen nabiflované teoretické znalosti aplikovat a téměř se nevěnuje postojům studentů. Což vede k učení se bez vnitřní motivace a končí zmíněnou celoživotní nenávistí k danému předmětu či oboru, neboť čemu nerozumím, toho se oprávněně bojím, a čeho se bojím, začínám postupně nenávidět.

Pokud tedy chceme i nadále pěstovat ve studentech odpor k matematice, ale též k dalším předmětům, stačí pokračovat v současném trendu jejich výuky a zkoušení. Úroveň znalostí a dovedností se tak rozhodně nezvýší, pouze vzroste počet studentů s negativním vztahem ke každému předmětu, který je tímto způsobem vyučován a ověřován. Tedy dojde k efektu zcela opačnému, než kterého chtějí mnozí aktéři ve vzdělávání ve svém jistě dobrém úmyslu dosáhnout.

Pokud se zavedou tři povinné maturitní zkoušky, tak na odborných školách budou studenti v současné podobě maturity skládat zkoušky ze šesti předmětů.

Co se týká maturity na odborných školách, pokud zde maturuji z odborného předmětu a tato zkouška je správně nastavena, automaticky zahrnuje využívání logického myšlení, ale též schopnosti komplexně pohlížet na řešenou problematiku, analyzovat ji, formulovat správné závěry a vyvozovat z nich návrhy různých variant řešení, ty posoudit a následně zvolenou variantu realizovat. A pokud student v současnosti na odborné škole koná ještě praktickou zkoušku z celoroční maturitní práce, vypracované navíc ve skupině řešitelů, rozvíjí tak automaticky další velmi potřebné kompetence.

Pokud chceme něčemu opravdu pomoci, zavedl bych obhajobu celoroční maturitní práce každým studentem, vypracované však výhradně ve skupině a na studenty zvolené téma, schválené ředitelem školy. Tím bych u nich zvyšoval rozvoj pro život potřebných kompetencí. Což však v tuto chvíli rozhodně není ve hře, neboť pokud chci studenty z něčeho zkoušet, musím jim napřed zajistit podmínky, aby zkoušených kompetencí měli možnost dosáhnout, procvičovali si je a byli tak správně na zkoušku připraveni.

Na tuto naši zodpovědnost správné přípravy studentů nesmíme nikdy zapomenout, jinak možná v dobré víře konáme proti jejich zájmu a můžeme jim trvale poškodit jejich profesní kariéru, a tak je zároveň trvale znevýhodnit ve společnosti a zamezit jejich dalšímu rozvoji v oblasti, na kterou mají talent.

Celé pojetí státních maturit od počátku bohužel chápu tak, že se oprávněně domníváme, že se na některých školách učí špatně a chceme vyvinout tlak na školy a jejich učitele. A činíme to tím nejméně vhodným způsobem, tedy přes jejich studenty, které nedokáží jejich učitelé dobře připravit z daných předmětů. Ano, stát má právo si ověřovat, že mají studenti potřebné kompetence, ale zároveň má povinnost jim zajistit odpovídající přípravu. Což ale v současnosti schopen není, a to z mnoha důvodů. Ze špatného chápání budoucích potřeb mladých lidí, ze špatně nastaveného obsahu a forem výuky, z nedostatečné přípravy učitelů, z nedostatku učitelů obecně. Za takové situace zavádět povinnou zkoušku z matematiky je dle mého hazard s životy části nastupující generace.

Copyright 2009 - ing. Radko Sáblík