Fiktivní příběh ze začátku dvacátého století z Mexika zmítaného občanskou válkou. Skupina mexických rebelů, ke které se přidává jeden americký mladík, se snaží uniknout ze smyčky, které kolem ní stahují jednotky mexické a americké armády.
1 2 3 4 5 6 7
Kapitola II - část 1 Zveřejněno: 18.04.2011 20:53:38

II - 1_1

Kapitola II - část 2 Zveřejněno: 18.04.2011 20:50:43

                Joellin přikývl, že rozumí, zvedl se a odcházel stranou. Hledal vhodné místo, odkud by mohl svůj úkol splnit. Ušel asi sto metrů, když mu padl do oka kus silného ulomeného kmene, zapřeného šikmo o kámen. Na povrchu mu zbýval pahýl větve. Mezi něj a kmen se dobře dala zaklínit puška, aby nesklouzávala a střelec měl zároveň dobrý úkryt. Hned si to vyzkoušel a ke své spokojenosti zjistil, že může střílet do celé výseče údolí. Jak jen bude libo.

Kapitola II - část 3 Zveřejněno: 18.04.2011 20:42:00

                Z myšlenek ho vytrhl příchod asi dvacetiletého urostlého muže, Avarova přítele, Enrique Balbuse. Ten byl přímý a přátelský, z pohledu Joellina více než Alvar. U Alvara cítil zášť, vždyť mu vstoupil do rodiny, získal si srdce jeho sestry, matka ho má taky celkem ráda a otec k němu po včerejšku snad dokonce cítí úctu. Alvar prostě musel minimálně trochu žárlit. Byť se to snažil skrývat sebevíc, Joellin si toho povšiml. Balbus naopak přišel Joellinovi upřímný, bez postraních myšlenek.

Kapitola III - část 1 Zveřejněno: 18.04.2011 20:24:48

                Další dva dny se téměř nic nedělo. Hlídky sice občas zaregistrovali výzvědnou skupinu vojáků, ale ti se pohybovali ve velké vzdálenosti od jejich úkrytu, takže bezprostřední nebezpečí nehrozilo. Lidé odpočívali, lízali si své rány, utrpěné za pochodu i v boji. Oba zranění v přestřelce s vojáky se také cítili lépe. Valerio Chotillovi se rána nad levým loktem hojila velmi rychle, Anibal Wan s rozdrcenou klíční kostí trpěl sice obrovskými bolestmi, nebezpečí smrti mu však už nehrozilo.

Kapitola III - část 2 Zveřejněno: 18.04.2011 20:20:44

Joellin, kterému se ulehčilo soustředěnou palbou vojáků na Cereze, chladnokrevně míří. Ještě než vojenské embryo stačí podruhé natáhnout opakovačku, dostává úder do prsou, který ho odhazuje na kámen, po kterém se sesouvá bezmocně k zemi. Z nemohoucích rukou mu vypadává zbraň, jeho oči pomalu sklouzávají k ráně plné krve, která mu stéká po břiše do rozkroku. Stačí si ještě uvědomit její teplo, pak se mu vědomí zamlží, napětí těla povolí a zůstává ležet mrtev.

1 2 3 4 5 6 7
Copyright 2009 - ing. Radko Sáblík