Nové financování škol podporuji, a to přesto, že na své škole mám průměr ve třídě 31 studentů, neboť do 20 tříd chodí 620 studentů. Podle předběžných výpočtů se zdá, že nové financování zajistí školám dostatek prostředků na mzdy pedagogů i správních zaměstnanců. Tím zároveň odpadne tlak na co nejvyšší počet studentů ve třídách, což následně komplikuje výuku předmětů, na které dochází třeba i 34 studentů. Je třeba však mít na paměti, že i tak bude rozdíl mezi zájmem o školy a pevně věřím, že i v novém způsobu financování bude bráno v potaz, o kterou školu je vyšší zájem.
Zároveň mám jednu podstatnou připomínku, uvítal bych, kdyby byly více posíleny prostředky na nenárokovou složku platu. Je potřeba, aby měl ředitel dostatek peněz, aby mohl odměnit zaměstnance, kteří jsou tahouny na škole, kteří přinášejí potřebný pokrok, dokáží motivovat své studenty. Toto nejlépe dokáže ohodnotit ředitel. Argument, že může ředitel odměňovat své „kamarády“ bez ohledu na jejich přínos pro školu, nepovažuji za opodstatnělý, neboť takový postup musí nutně ovlivnit kvalitu školy, a to by měl její zřizovatel poznat a vyvodit z toho patřičné důsledky.
Co se týká povinné státní maturitní zkoušky z matematiky, vždy jsem byl jejím zastáncem pro gymnázia a střední technické odborné školy. Dávno již neplatí, že gymnázia připravují studenty na vysoké školy a střední odborné technické školy do praxe. Z obou typů škol většina studentů odchází na vysoké školy, a to včetně vysokých škol v zahraničí. Stav, kdy většina našich studentů ve vyšších ročnících zároveň pracuje, obvykle na částečný úvazek, a v tom pokračuje i na vysoké škole, považuji za správný a přínosný pro daného studenta i společnost.
Dle mého je potřebné, aby každý maturant z těchto zmíněných typů škol prokázal základní znalosti a dovednosti z matematiky. Ovšem co považuji za nešťastné, je způsob pohlížení na státní maturity. Je bezpochyby správné, že chce stát stanovit nepřekročitelnou laťku pro maturanta, a to především v oblastech českého jazyka, cizího jazyka a matematiky. Ovšem mám výhrady k tomu, co se testuje a v jakém rozsahu. Pokud byl stanovený požadavek, aby mělo maturitu více než 70% populace, musím podle toho stanovit laťku základních znalostí. Neberu námitku, že to pro studenty některých škol bude méně náročné. Každá škola si může následně stanovit vyšší laťku u druhé části maturity, kterou si určuje sama. Pokud chce mít škola dobrou pověst a přivést do svých řad nové kvalitní zájemce o studium, nemůže si dovolit nízkou laťku požadavků, ba právě naopak.
Myslím si, že státní maturita by měla mít charakter připouštěcí zkoušky, která by zaručila základní znalosti a dovednosti všech maturantů, a vše další by bylo na vlastních školách. Ty sami si pak stanoví, jakou chtějí či mohou mít úroveň, což se projeví v budoucnu na postavení školy na trhu vzdělávacích nabídek.
Zároveň si myslím, že by bylo třeba se zamyslet, jak je vyučován a zkoušen český jazyk a matematika. Přes shodná vyjádření v médiích učitelů i profesních odborníků z obou předmětů, volajících po změně, se stále nic neděje. Přitom současná výuka i testování obou předmětů rozhodně nepodporují nutné dovednosti studentů, jako je schopnost písemného i mluveného projevu, dobrá prezentace, věcná argumentace - to v případě českého jazyka, a schopnost logického myšlení, kreativity, analyzování problému a na základě toho navržení vhodného řešení, což by mělo zajistit správně pojaté vyučování matematiky. Současný způsob výuky a zkoušení u obou předmětů volá hlasitě po změně, v souvislosti s požadavky Vzdělávání 4.0, a to bez ohledu na jakékoli závěrečné ověřování dovedností studentů.