Ing. Radko Sáblík

Osobní stánky ředitele školy

Odborné školy a gymnázia – Kdo chce vnášet rozkol?

V poslední době se v tištěných médiích i České televizi objevilo několik vyjádření, která mě zčásti naplňují smutkem a zčásti zvedají ze židle. Za prvé nedostal příležitost se vyjádřit žádný zástupce odborných škol, za druhé se opakují tvrzení, které staví odborné školy do pozic méně kvalitních či lehčích škol. S obojím tvrzením zásadně nesouhlasím.

Nemám nic proti gymnáziím. Sám jsem jeho absolventem, pak jsem vystudoval Strojní fakultu ČVUT. Ale odmítám obecné škatulkování škol jako takových. Jediné správné a rozumné dělení škol je dle mého na školy dobré a špatné. Ty se bezpochyby nacházejí jak mezi gymnázii, tak mezi odbornými školami. Také výuka na obou typech škol je rozdílná, ale rozhodně není někde lehčí a jinde těžší. Ano, některé školy mají vyšší nároky na svoje studenty, ti pak dosahují lepších výsledků, ale to platí pro oba typy škol.

Chtěl bych upozornit všechny, kteří se s nepřehlédnutelným despektem vyjadřují o odborných školách, že absolvovat kvalitní odbornou školu je pro její studenty značná řehole. Mohu dokladovat na příkladu školy, kde jsem ředitelem. Studenti absolvují výuku matematiky (rozsah 4+4+4+5 hodin), českého a anglického jazyka v rozsahu gymnázií, ale k tomu se musí intenzivně věnovat své odbornosti, což v našem případě informačních technologií je velmi náročné, dynamika jejich vývoje je ohromná. I naši absolventi studují na prestižních vysokých školách u nás i v zahraničí, mnozí získávají s postupem času lukrativní pozice v renomovaných firmách.

Studenti se během studia rovněž připravují na získání certifikátů z různých oblastí IT, ve třetím i čtvrtém ročníku konají dost náročnou celoroční práci, kterou ve čtvrtém ročníku obhajují u maturity. Mnozí spolupracují na mezinárodních projektech v oblasti Internetu věcí, konají na základních školách osvěty v oblasti kybernetické bezpečnosti, pomáhají s workshopy pro žáky základních škol v našich laboratořích. Mnoho studentů také pracuje v odborných firmách na částečné úvazky či dohody o provedení práce, zájem o jejich služby v poslední době významně roste. Nejsou totiž techničtí pracovníci. Což je pro ně dobře, na druhé straně jim vše ubírá čas.

Přesto všechno měli naši studenti úspěšnost u státní maturity z matematiky 95%, z anglického jazyka ještě po dobu konání státních maturit nepropadl ani jediný student. Český jazyk mnohým sice zkazí vyznamenání u maturit, ale také ho zvládnou. Úspěšnost byla rovněž 95%, i když se mu studenti bohužel tolik nevěnují. Proč, možná vyplývá z výše popsaného. Anebo souvisí s koncepcí jeho výuky, která je nenadchne, spíše odrazuje.

Mám v souvislosti s tím ještě jednu zásadní připomínku. Předesílám přitom, že jsem pro povinnou maturitu z matematiky, osobně jsem chtěl, aby na gymnáziích a technických školách začala být povinná ve stejnou dobu. Ale nesouhlasím s tím, jak je výuka i maturita z matematiky a českého jazyka koncipována. Což ale opakovaně slýchám nejen od vyučujících obou předmětů, ale i od představitelů obou odborných sdružení. Bohužel však s tím nikdo nic nedělá, a tak místo, aby se rozvíjelo u studentů logické myšlení, kreativita, studenti se učili písemnému a mluvenému projevu, systém výuky obou předmětů vede studenty k nelásce či přímo k nenávisti k nim. Toto žádné plošné testování nikdy nezmění. Jen spíše prohloubí.

Proto doporučuji, aby představitelé gymnázií i odborných škol projevili vůči sobě navzájem respekt, vážili si obtížné a ne zrovna skvěle odměňované práce pro mladou generaci na obou typech škol, a aby se naopak sjednotili ve volání po změně koncepce výuky českého jazyka a matematiky. Neučíme přece ani jeden z předmětů proto, aby naši studenti excelovali u maturit, ale aby díky zvládnutí obou předmětů měli lepší výchozí pozici ve své budoucí kariéře, ve svém životě. Stejně jako se studenti učí pro sebe, i my bychom je měli učit pro ně, nikoli pro jakýkoli test, byť nutnost některé dovednosti testovat tím nijak nezpochybňuji.

# Tagy článku