Jan Amos Komenský po nocích kreslil obrázky a vyráběl rekvizity, aby svým žákům poskytl názornější a zajímavější výuku. Současní učitelé mají díky moderním technologiím téměř neomezené možnosti učinit svou výuku pestrou, názornou, atraktivní, minimalizovat menší představivost žáků či studentů, leč většinově toho nevyužívají.

Zatímco mnozí učitelé základních i středních škol tápou ve vhodném využívání moderních technologií, někteří se jich dokonce bojí, studenti středních i vysokých škol mají znalosti a dovednosti, které jejich školy nedokáží využít. Proto většinově studenti vytvářejí projekty pro projekty, jejich práce končí v šuplíku. Přitom by mohli velmi účinně svými projekty podpořit systém vzdělávání a sami získat další pro život klíčové kompetence.

Učitelů, zvláště některých profesí, je nedostatek a tento stav se minimálně další jednu dekádu nezmění. Učitelé jsou přetíženi a chybí jim technická podpora. Tu mohou učitelům základních škol poskytnout středoškolští studenti a učitelům středních škol studenti vysokoškolští. Sami se mohou aktivně zapojit do vzdělávání žáků základních škol a studentů středních škol. Existují příklady dobré praxe, že tento systém funguje a je přínosný pro všechny zainteresované aktéry, na zapojení do chodu školy i do výuky studentů a absolventů Smíchovské SPŠ a gymnázia se jezdí dívat představitelé jiných škol, regionů i státní správy, a to nejen z České republiky.  

Z iniciativy ředitelé Smíchovské SPŠ a gymnázia Radko Sáblíka byl nastartován ve školním roce 2022/2023 také projekt Studenti do škol. Zformovala se skupina středoškolských studentů z jeho školy, která začala docházet na domluvené základní školy a poskytovat praktickou technickou podporu učitelům, a to i ve formě tandemové výuky. Tím se může učitel soustředit na obsah vzdělávání a nikoli na řešení jejího technického zabezpečení. Za druhé studenti pomáhají učitelům do výuky implementovat zatím nevyužívané programy či zařízení, které výuku činí atraktivnější a názornější, což přispívá k jejímu lepšímu pochopení žáky základních škol.

„Někdy učí paní učitelka a já jí pomáhám, někdy učím já a pomáhá mi paní učitelka,“ svěřuje se studentka druhého ročníku Anna Bučinská, která v minulém školním roce vyučovala na ZŠ Kolovraty.

Studenti zároveň jsou k dispozici učitelům při přípravě hodin a pomáhají jim zajistit její technické zabezpečení s využitím různých metod či programů podle přání učitelů. Do budoucna bude jistě možné využívat vizualizaci, 3D modely, 3D tisk, AR výuku pomocí rozšířené reality a mobilního telefonu, videí či přímo vytvoření vizualizace dané scény či konstrukce v herním engine Unity, ale také programy označované za umělou inteligenci (AI), což umožní učiteli vytvořit a následně aktualizovat zmíněné výstupy.

Byla snaha zajistit financování projektu Studenti do škol ze zdrojů MŠMT respektive NPI, ale to se nepodařilo. Proto odměna pro studenty zůstala na základních školách, někdy s podporou mimořádné dotace od zřizovatele.

„Tento model se někomu může jevit jako nesystémový, ale já v něm vidím obrovský potenciál,“ vysvětluje ředitel Smíchovské SPŠ a gymnázia Radko Sáblík, „Za prvé pomáhá základním školám a učitelům, za druhé zapojení studenti získávají nejen peníze za svou brigádu, ale také nedocenitelné kompetence do svého dalšího života. Musí komunikovat s učiteli, musí se naučit učit druhé. Také umět vysvětlit daný problém, najít vhodné cvičení a podobně,“ dodává.  

Dle dlouhodobých statistik chybí v některých aprobacích učitelé a tento stav se v dohledné době nezmění. Zároveň učitelé postrádají mnohdy i základní dovednosti v oblasti implementace informačních technologií do výuky, a to jak učitelé všeobecných, tak odborných předmětů. Během pandemie Covid-19 se mnozí učitelé naučili základy ovládání zařízení IT, ale stále hledají jejich vhodné využití ve výuce a vhodný obsah tohoto využití. Stále převládá výuka ovládání různých zařízení a programů, ale přitom je potřeba, aby se učitelé naučili využívat danou techniku a programy, a pak to samé naučili žáky a studenty.  

Výuku informatiky na základních školách často realizují učitelé, kteří ji mají jako doplnění úvazku jiné aprobace či kteří jsou vzděláni v oblasti informatiky nedostatečně a mnohdy s důrazem na Office balíček, tedy vyučují používání programů Word, Excel či PowerPoint. A opět je třeba dát důraz na slovo používání (ovládání), ačkoli je třeba učit využívání daných programů v reálném světě.

Nová výuka informatiky, a zároveň požadavek implementace IT do výuky všech předmětů, naráží na dovednosti současných a mnohdy bohužel i nastupujících učitelů. Pokud jdou ti na školení, cestou zpět z něj polovinu z toho zapomenou, a když se pokusí ve třídě realizovat obsah školení, přicházejí problémy, které ne vždy dokáží vyřešit. To může vzbudit posměch žáků či studentů a zároveň vede k dalšímu znejistění učitelů a jejich neochotě IT ve výuce využívat.  

Nedostatek odborníků v oblasti IT trápí veškeré subjekty, včetně státních a regionálních organizací, soukromých firem. Tento stav se nebude v nejbližší době měnit k lepšímu, pokud se situace nebude zhoršovat. Mnohé subjekty jdou cestou zaměstnávání nejen vysokoškolských, ale už i středoškolských studentů, a to i těch, kteří jsou teprve v druhém či prvním ročníku střední školy. Mnozí studenti jsou totiž již v šestnácti letech velmi zdatní v některých oblastech IT a také mají jiné myšlení, což rovněž některé firmy využívají.

Proto je nemožné, aby do škol přicházeli odborníci na IT ve vyšším množství. Přitom je ale značné množství středoškolských studentů, kteří většinou díky samostudiu či neformálnímu studiu mají dobré znalosti a dovednosti v oblasti IT. Proto se jeví jako velmi výhodné jich využít pro technickou podporu učitelů na základních školách.

Pokud středoškolský student bude v rámci tandemové výuky tuto technickou podporu poskytovat, i on tím získá významné kompetence, které mu klasická výuka neposkytuje. Bude se zdokonalovat v komunikaci, ve schopnosti argumentovat, formulovat své názory, ale zdokonalovat se bude i v odborných kompetencích, neboť doklad, že dotyčnou látku opravdu zvládáte, prokáže až skutečnost, že ji umíte vysvětlit jiným.

„Přidanou hodnotou celého projektu může být i fakt, že výuka začne mladé lidi bavit a ti v tom budou pokračovat, ať již při studiu na vysoké škole či po jejím dokončení. Někteří dokonce díky tomu mohou zvolit cestu pedagogickou, kombinovanou například s vlastním podnikáním či prací na částečný úvazek v různých projektech či korporátních uskupeních,“ upozorňuje Radko Sáblík.

V dávné i nedávné minulosti se člověk vzdělával tak, aby dokázal celý život pracovat v jisté oblasti, někdy i na určité pracovní pozici. V současné době tomu tak již není, různé výzkumy poukazují na fakt, že až 60% současných žáků prvního stupně bude pracovat na pozicích, které ještě neexistují a tyto pozice za svůj produktivní život několikrát změní.

„Představa mladých lidí, že by se „vyučili“ na učitele a celý život pak nedělali nic jiného, pro ně rozhodně moc atraktivní není. Na druhé straně mnohé studenty baví učit jiné, zároveň ale mají své sny, které chtějí realizovat,“ říká ředitel Smíchovské SPŠ a gymnázia, „Celý systém je třeba předělat tak, aby učitelé mohli do systému vstupovat a zase z něj vystupovat, aby mohli učit na částečný úvazek a přitom se věnovat jiné práci či své živnosti nebo podnikání. Což bude mít i významný efekt, že mohou do své práce přinášet zkušenosti z praxe, z reálného života, které současným učitelům většinově chybí. Učitelé žijí v bublině, odtržené od reality, proto také často vyučují znalosti a dovednosti, které se nedají v reálném životě využít,“ tvrdí rozhodně.  

Doplňování pedagogického minima je často velmi neatraktivní, odtržené od reality, kdy se adepti dozvídají nepotřebné informace a těm skutečně potřebným není věnován dostatečný prostor. Učitel nemá být chemik či historik, ale učitel chemie, učitel historie. Dobrý učitel se nepozná podle toho, že svým žákům či studentům někdy i nevybíravými způsoby „natluče“ do hlavy encyklopedické znalosti, ale že v nich probudí zájem o svůj předmět.

„Pokud se mladí lidé zapojí do systému vzdělávání, mohou odhalit jeho nepochybné kouzlo a mohou třeba i na částečný úvazek v systému školství setrvat, či se do něj vrátit později, či dokonce si dráhu učitele vybrat. Zároveň pochopí i obtížnost někoho něco naučit, pochopí obtížnost učitelské profese a začnou mít sami větší úctu ke svým učitelům,“ poukazuje Radko Sáblík na další přidanou hodnotu projektu Studenti do škol.

Ač se to mnohým nemusí líbit, v oblasti IT již formální vzdělávání má minoritní podíl na vzdělanosti mladé generace. Je to dáno jak nedostatečnou výukou, nedostatkem učitelů na oblasti IT či neexistujícími učiteli na takové oblasti, jako jsou virtuální a rozšířená realita, internet věcí, vývoj počítačových her, 3D tisk, robotika, kybernetická bezpečnost, umělá inteligence. A je více než pravděpodobné, že se to i v delším časovém horizontu nezmění, neboť pokud by se i začali tací odborníci vychovávat, budou k dispozici až za mnoho let, a to přitom ještě ani nic takového na stole nyní není.

„Vrstevnické učení je na naší škole dost rozšířené. Není výjimkou, kdy studenti připraví a vedou semináře pro své kolegy z oblasti, kde jsou silní. Pokud je o jejich seminář zájem, dotyčný získává i odměnu za svou činnost v podobě dohody o provedení práce,“ vykládá Radko Sáblík, „Také u nás v roli učitelů působí téměř čtyřicet našich absolventů, tedy skoro polovinu mého pedagogického sboru tvoří učitelé ve věku 19 až 26 let,“ doplňuje další unikátnost na Smíchovské SPŠ a gymnáziu.  

Studenti i v rámci Studentských či Maturitních projektů (celoroční práce ve třetím respektive čtvrtém ročníku) připravují workshopy pro žáky základních škol a ty s nimi poté realizují. Jde nejen o oblasti IT, ale i v rámci Laboratoře fyziky. Hned celá skupina studentů má projekt u vyučujících fyziky a tudíž se v jistý čas sami stávají vyučujícími fyziky.

Studenti připravují semináře, kempy či letní školy pro své kolegy či žáky základních škol, nejpopulárnější jsou HackDays (kybernetická bezpečnost), TechDays (internet věcí) a CodeDays (programování, vývoj počítačových her).

Studenti chodí přednášet na základní školy na různá témata, jako je kybernetická bezpečnost, 3D tisk, programování. Na některých školách vedou kroužky, jsou lektory v Domech dětí a mládeže, jsou lektory v neziskových organizacích zabývajících se neformálním vzděláváním v oblasti IT.  Studenti jsou však i zapojeni do výuky učitelů z Česka i ze zahraničí, mnohdy dokáží svým elánem učitele tak „vybláznit“, že ti zapomenou, že jsou vyhořelí a „hrají“ si s roboty, 3D tiskem, virtuální realitou.

„Myslím si, že v zapojení studentů a absolventů do chodu naší školy, do výuky na naší i jiných školách, můžeme být příkladem dobré praxe,“ říká rozhodně Radko Sáblík, „Byl bych rád, kdyby i na jiných středních školách dostali studenti větší prostor, jak smysluplně využít svůj nesporný talent a dovednosti ve prospěch naší společnosti,“ zasní se.

Foto zdroj: Image by Freepik